|
|
Critique of the United States in the Work of West German Intellectuals in the Post-War Period
Kropáčková, Kristina ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá poválečnou kritiku Spojených států v dílech čtyř západoněmeckých intelektuálů: Hanse Wernera Richtera, Karla Bartha, Ernsta von Salomona a Lea L. Matthiase. Jejich reflexi nahlíží v kontextu konceptu "třetí cesty", hledání alternativního řešení pro politické i ekonomického směřování Německa po druhé světové válce, jehož součástí byla i reflexe Spojených států. Práce poukazuje na skutečnost, že i přes kladný přístup politického vedení vůči Spojeným státům především v politice Westbindung německého kancléře Konrada Adenauera, v intelektuálních kruzích lze pozorovat kritický přístup vůči USA, a to jak u levicových, tak pravicových jednotlivců. Cílem práce je identifikovat rozsah této kritické debaty. Za využití metod intelektuální historie jsou tak postupně identifikována stěžejní témata, kterým se vybraní intelektuálové ve své kritice věnovali. Práce je členěna do pěti kapitol. První čtyři rozebírají vztah jednotlivých intelektuálů k USA v období 1945-1955. Pátá kapitola obsahuje shrnutí hlavních poznatků a srovnání rozdílů a podobností v přístupech zkoumaných intelektuálů.
|
|
|
Z letních bytů do dělnické jídelny. Pragmatizace odpočinku „duševních pracovníků” od Jaroslava Golla k Aleši Hrdličkovi
Ducháček, Milan
Práce se zaměřuje na proměnu volnočasových aktivit českých akademických intelektuálů na konci 19. století. Neklade si však nárok na formulování autoritativních tezí. Pokouší se pouze na vzorku několika českých badatelů z oblasti kulturních studií zachytit známky proměny vnímání volného času. Od tradičního prolínání práce s dolce far niente (Jaroslav Goll, Josef Pekař) se zde obracíme k aspektům signalizujícím příchod techniky (Lubor Niederle) a k systematické racionalizaci volnočasových aktivit podle anglosaského, především amerického způsobu (Aleš Hrdlička). Představa o tom, jak na konci 19. století trávili volný čas akademici a intelektuálové, vycházela ze standardních kontur práce a zahálky vzdělaného a lépe situovaného předlitavského příslušníka buržoazie jako součásti „zahálčivé třídy“. Duševní práce a volný čas se zde často překrývaly a byly k nerozeznání. Konec století však již ohlašoval příchod amerikanizace a pragmatizace denního režimu. Na základě vzpomínek etnografa Karla Chotka, který v roce 1919 navštívil česko-amerického antropologa Aleše Hrdličku ve Smithsonově ústavu ve Wahingtonu DC a absolvoval zde krátkou studijní stáž, lze získat představu o denním režimu humpoleckého rodáka Hrdličky, který pracoval. Jako námezdní dělník ve Spojených státech se Hrdlička dostal na vlivnou výzkumnou pozici v prestižní vědecké instituci. Příkladem překvapivě systematického oddělení pracovní doby od času stráveného nad prací může být Hrdličkův pracovní rytmus se podstatně lišil při práci v terénu a naopak v kanceláři, kdy věnoval výrazně více prostoru duševní relaxaci. Zahrnoval střídmé stravovací návyky a přiměřenou úroveň tělesné aktivity v pracovním režimu. V meziválečném období se otázka účelného trávení volného času a racionalizace pracovní doby dle Hrdličkova vzoru stala nejen inspirací pro jeho žáky, ale i námětem úvah sociologů jako byl Inocenc Arnošt Bláha. o efektivním modelu životního stylu „intelektuálů“.
|
|
| |
|
|
Levicová recepce díla Carla Schmitta
Géryk, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Souhrn Předkládaná práce se zabývala myšlením německého právního a politického teoretika Carla Schmitta a recepcí jeho díla na intelektuální levici. Pokládala si otázku, které aspekty Schmittova díla rezonují mezi levicově orientovanými autory nejvíce, a ptala se, jaké jsou příčiny této inspirace. Bylo tedy nutno specifikovat historický kontext, ve kterém se takto konzervativní myslitel stává hojně citovanou postavou u různých proudů levicového myšlení. U Carla Schmitta se pak v souvislosti s jeho nacistickou životní epizodou objevuje ještě metodologický problém možnosti oddělení díla od osobních prvků autorovy kariéry, oddělení teoretického postoje samotného od motivů, které k nim vedly. Snaha využít jeho myšlenky k progresivně levicovým cílům z tohoto důvodu nejde příliš dohromady s přísně kontextuálním čtením jeho díla. Schmittovu dílu samotnému se věnuje první polovina práce. První kapitola popisuje základní koncepty, se kterými Schmitt pracuje, v historickém kontextu, ve kterém se jako autor nacházel. Schmittovo dílo je zde probíráno v souvislosti s hlavními cíli jeho kritiky: právním pozitivismem, liberální demokracií, tzv. kvantitativním totálním státem, který sice zasahuje do všech částí společnosti, ale zároveň je slabý, jelikož je ve vleku zájmových skupin, dále humanitou, primátem etiky a...
|
|
|
Bernard Bolzano a české myšlení, 1945-1989
Konůpka, Petr ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Havelka, Miloš (oponent)
Práce se zabývá dějinami recepce Bernarda Bolzana (1781-1848) v české kultuře období let 1945-1989. Cílem není pouhé shrnutí dosavadního bá- dání o Bolzanově životu a dílu ani prohloubení některého z dílčích témat - nýbrž odhalení základních rysů vnímání a hodnocení Bolzana, které lze sledovat napříč poměrně rozmanitými oblastmi bolzanovského bádání a které podstatně souvisejí také s proměnami dobového duchovního a poli- tického prostředí. Očekávaný přínos práce lze spatřovat ve dvou odlišných rovinách: Z hlediska duchovních dějin má práce na příkladu myšlení o Bernardu Bolzanovi odhalit některé obecnější rysy českého myšlení ve sledovaném období. Z této perspektivy je nám Bolzano jen prostředkem k výběru souboru pramenů, na základě kterého přistupujeme k jinak příliš složité a široké problematice dějin českého myšlení vůbec. Z hlediska studia Bolzanova života a díla má toto kritické posouzení dějin jejich pozdější recepce přispět také k jejich hlubšímu porozumění. Nejen odhalením témat, která vyžadují další pozornost, ale především odhalením základních kontextů, v nichž lze ke studiu Bolzanova odkazu přistoupit. Klíčová slova: Bernard Bolzano (1781-1848), české dějiny 1945- 1989, česká kultura 1945-1989, dějiny myšlení, dějiny recepce, dějiny filosofie, dějiny teologie, dějiny matematiky
|
|
|
Odborné zájmy a harmonie s přírodou. Snahy hraběte Jiřího Buquoye o intelektuální seberealizaci
MORAWETZ, Michal
Tématem disertační práce jsou odborné zájmy hraběte Jiřího Buquoye (1781-1851). Tento aristokrat proslul v první polovině 19. století vynálezy vlastních technických přístrojů, snahou o zlepšování výrobních technologií na svých panstvích, kontakty s přírodovědci a filozofy i sepisováním vlastních odborných prací. Dochované spisy v pozůstalosti Jiřího Buquoye a jeho vydaná díla konfromtuji s reakcemi na ně ze strany vědců a Buquoyova okolí. V práci odhaluji Buquoyovy motivace k vlastní odbornému působení, způsoby, kterými se pokoušel proniknout do vědecké komunity a interpretuji jeho filozofický pohled na svět. Metodologicky se opírám o současný trend intelektuálních dějin, který propojuje interpretaci myšlenek se zasazením díla do kontextu autorova života a dobového myšlení. Zároveň se snažím vyhnout biografické iluzi tím, že se zaměřuji na stěžejní momenty Buquoyova vědeckého působení bez toho, abych je propojoval v konstrukt životního příběhu domnělou kauzalitou. Práci jsem koncipoval jako výklad stěžejních témat a formujících momentů Buquoyových zájmů, které řadím v chronologickém sledu. Důraz kladu na vlivy, které formovaly názory hraběte Buquoye. Byly jimi zejména výchova, vzdělání, nabyté zkušenosti při cestách, četba odborných prací a výměna názorů s vědci. Sledoval jsem, jak se promítaly do jeho odborných témat, konkrétně jak modifikovaly způsoby vyjádření hraběte a pozměňovaly oblasti jeho zájmu. Důležitou součástí práce je i dekonstrukce Buquoyovy sebeprezentační strategie, pomocí níž se pokusil identifikovat s vědeckou komunitou. Své místo v práci má i výklad filozofického názoru hraběte, tedy intelektuální završení jeho snah na poli vědy.
|
|
|
Levicová recepce díla Carla Schmitta
Géryk, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Souhrn Předkládaná práce se zabývala myšlením německého právního a politického teoretika Carla Schmitta a recepcí jeho díla na intelektuální levici. Pokládala si otázku, které aspekty Schmittova díla rezonují mezi levicově orientovanými autory nejvíce, a ptala se, jaké jsou příčiny této inspirace. Bylo tedy nutno specifikovat historický kontext, ve kterém se takto konzervativní myslitel stává hojně citovanou postavou u různých proudů levicového myšlení. U Carla Schmitta se pak v souvislosti s jeho nacistickou životní epizodou objevuje ještě metodologický problém možnosti oddělení díla od osobních prvků autorovy kariéry, oddělení teoretického postoje samotného od motivů, které k nim vedly. Snaha využít jeho myšlenky k progresivně levicovým cílům z tohoto důvodu nejde příliš dohromady s přísně kontextuálním čtením jeho díla. Schmittovu dílu samotnému se věnuje první polovina práce. První kapitola popisuje základní koncepty, se kterými Schmitt pracuje, v historickém kontextu, ve kterém se jako autor nacházel. Schmittovo dílo je zde probíráno v souvislosti s hlavními cíli jeho kritiky: právním pozitivismem, liberální demokracií, tzv. kvantitativním totálním státem, který sice zasahuje do všech částí společnosti, ale zároveň je slabý, jelikož je ve vleku zájmových skupin, dále humanitou, primátem etiky a...
|
|
|
Bernard Bolzano a české myšlení, 1945-1989
Konůpka, Petr ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Havelka, Miloš (oponent)
Práce se zabývá dějinami recepce Bernarda Bolzana (1781-1848) v české kultuře období let 1945-1989. Cílem není pouhé shrnutí dosavadního bá- dání o Bolzanově životu a dílu ani prohloubení některého z dílčích témat - nýbrž odhalení základních rysů vnímání a hodnocení Bolzana, které lze sledovat napříč poměrně rozmanitými oblastmi bolzanovského bádání a které podstatně souvisejí také s proměnami dobového duchovního a poli- tického prostředí. Očekávaný přínos práce lze spatřovat ve dvou odlišných rovinách: Z hlediska duchovních dějin má práce na příkladu myšlení o Bernardu Bolzanovi odhalit některé obecnější rysy českého myšlení ve sledovaném období. Z této perspektivy je nám Bolzano jen prostředkem k výběru souboru pramenů, na základě kterého přistupujeme k jinak příliš složité a široké problematice dějin českého myšlení vůbec. Z hlediska studia Bolzanova života a díla má toto kritické posouzení dějin jejich pozdější recepce přispět také k jejich hlubšímu porozumění. Nejen odhalením témat, která vyžadují další pozornost, ale především odhalením základních kontextů, v nichž lze ke studiu Bolzanova odkazu přistoupit. Klíčová slova: Bernard Bolzano (1781-1848), české dějiny 1945- 1989, česká kultura 1945-1989, dějiny myšlení, dějiny recepce, dějiny filosofie, dějiny teologie, dějiny matematiky
|
|
|
The American Left and Communist Czechoslovakia, 1956-1968
Géryk, Jan ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Práce se zabývá zejména srovnáním diskurzů a analýzou vztahů americké a československé intelektuální levice mezi lety 1956 a 1968. Začíná Chruščovovým odhalením stalinských zločinů a sovětskou invazí do Maďarska z roku 1956, které vytvořily na levici atmosféru deziluze. Globální levice v tomto období do značné míry přestává vidět ideologický vzor v Sovětském svazu a začíná znovu promýšlet základy svého myšlení. Šedesátá léta pak znamenají období rozkvětu levicové teorie. Autoři se inspirují marxistickým humanismem, především na Západě pak nastupuje tzv. Nové Levice. Doba nabízela společná témata, která přesahovala ideologické spory dvou studenoválečných bloků, nicméně odlišný charakter režimů na Východě a na Západě vedl k různým přístupům k těmto tématům. Zároveň se v šedesátých letech zvýšila mobilita idejí a jejich nositelů i přes železnou oponu, takže docházelo k zajímavým střetům rozdílných, byť stále levicových, diskurzů. Témata, na kterých práce vykresluje intelektuální prostředí doby, jsou například filozofie člověka v kontextu technologických změn, otázka taktiky v boji proti systému a byrokracii, vztah dělníků a intelektuálů či vztah ke Třetímu světu. Vedle toho práce mapuje i odlišnosti na americké levici, a to zvláště na příkladu rozdílných interpretací československých reforem konce 60....
|
|
|
Duchové dějiny v kontextu české a evropské historiografie 19. a 20. století
Čtvrtník, Mikuláš ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Středová, Veronika (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
Základní tematický rámec a východisko dizertační práce představuje historiografický směr duchových dějin, jak se rozvíjel zejména v německém prostředí pod pojmem Geistesgeschichte, v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou. Duchové dějiny jsou v práci zasazeny do široce pojatého kontextu vývoje českého a zahraničního historického myšlení v 19. a 20. století. Práce sleduje historiografický směr duchových dějin z různých pohledů a na různých rovinách a věcně se neuzavírá hranicemi duchových dějin samotných. Duchové dějiny jsou zde svým způsobem optikou, jejímž prostřednictvím se pohlíží na vývoj jedné z linií dějepisectví a historického myšlení v 19. a 20. století, přičemž je předložen návrh jeho možné interpretace. V neposlední řadě předkládá dizertační práce pokus propojit v určité poloze historickou vědu a archivnictví. Duchové dějiny samotné patří dnes mezi okrajové historiografické směry ať již v českém či i německy mluvícím prostředí, na rozdíl od intelektuálních dějin v anglofonní oblasti. Přesto zamýšlela dizertační práce ukázat, v jakém smyslu lze duchové dějiny považovat za historiografický směr stále živoucí, inspirativní pro současnou českou i světovou historiografii a disponující myšlenkovým potenciálem, jenž může být plodně rozvíjen dějepisectvím a...
|
host ::
RSS.